Archiv novinek

Banka jako virtuální občanka či investiční samoobsluha.

duben 2019/

INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ SE MĚNÍ. BANKY SI JEHO PROSTŘEDNICTVÍM KONKURUJÍ A PŘIDÁVAJÍ DALŠÍ FUNKCE VČETNĚ FINANČNÍHO PORADENSTVÍ.

Zhruba před 20 lety začali tuzemští klienti používat internetové bankovnictví. Funkce byly tehdy omezené, stejně jako možnosti internetu obecně. Nová služba se musela vyrovnat s počáteční nedůvěrou ze strany zákazníků, kteří se obávali například zneužití dat.

Dnes patří kvalitní internetové bankovnictví k základním stavebním kamenům každé retailové banky. Vedle rozšíření internetu prakticky do všech částí života je za tím i nástup chytrých telefonů. Právě do nich se internetové bankovnictví přesouvá v podobě speciálních aplikací, které umožňují kromě jiného snazší bezpečné přihlášení například pomocí otisku prstu.

Více účtů v jedné aplikaci

Banky si navzájem kvalitou a možnostmi internetového bankovnictví konkurují. Některé finanční domy v zahraničí, jako například britské banky Starling a Revolut, přímo vyrostly na jeho půdorysu - nejprve začaly fungovat jako aplikace pro správu financí či placení a teprve poté získaly klasické bankovní licence.

Pro některé menší banky se pak speciální prvky internetového bankovnictví mohou stát přímo konkurenční výhodou. Zřejmě nejviditelnější je v tomto ohledu banka Creditas, jež loni v létě představila svou mobilní aplikaci Richee. Ta jako jedna z prvních v Česku umožnila takzvaný multibanking, tedy propojení více účtů v jedné aplikaci. (V současnosti tuto funkci nabízí také Moneta, Air Bank, Komerční banka či ČSOB.)

Expobank CZ, další z menších tuzemských finančních ústavů, zase umožnila ve svém prémiovém účtu skrze internetové bankovnictví investice do kryptoměn, nákup podílů ve start-upech skrze platformu Fundlift či investice do drahých kovů. "Hlavní výhodou pro klienty je to, že nemusí procházet registrací u každé jednotlivé služby našich partnerů. Pro jejich využití stačí jen několik kliknutí v našem internetovém bankovnictví," vysvětluje Kateřina Petko, tisková mluvčí Expobank CZ. Banka poskytuje účet v tuto chvíli zdarma, v minulosti byl ale zpoplatněn částkou sto korun měsíčně. Do budoucna by služeb v bankovnictví mělo ještě přibýt. "Zvažujeme i rozšíření o produkty umožňující nákup a správu akcií," vysvětluje Petko.

Banky se však snaží klienty podchytit nejen nabídkou pro movitější klientelu, jako je nákup akcií, ale také pomocí klasického finančního poradenství. Na pomoc se správou osobních financí se dnes zaměřuje celá řada aplikací do chytrých telefonů, včetně českých firem Spendee, BudgetBakers nebo aplikace SettleUp pro vyrovnání útraty ve skupině.

Domluvit se s veřejnou správou

Banky na trend finančního poradenství v digitálním prostředí rovněž reagují. Česká spořitelna tak v roce 2018 spustila projekt takzvaných Dobrých rad. V jeho rámci upozorní vybraného klienta na důležité události typu termín pro daňové přiznání či možnost podat si žádost o kotlíkové dotace, ale i na banálnější události jako zapomenuté úhrady. "Poradenství v digitálních kanálech typicky probíhá formou textových zpráv, respektive automaticky zobrazovaných upozornění," popisuje tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Poradenství spořitelny ukazuje, jak banky mohou využít analýzu dat. Rady jsou šité jednotlivým klientům na míru. Pro cílení společnost využívá jak údaje o finančním chování, které logicky jako banka zná, tak sociodemografická data či zákazníkovo chování v digitálním prostoru. Klienta tak může upozornit, že v daném měsíci zapomněl na příspěvek na stavební spoření, nebo mu nabídnout hypotéku s tím, že ho vyjde levněji než placení nájmu. "Zde internetové bankovnictví identifikuje výdaje na bydlení třeba skrze pojmenování platby,nájem' a zároveň analyzuje klientovu bonitu, tedy trvalé příjmy a počty splátek s ohledem na možnost získat hypotéku," vysvětluje Hrubý. Poradenství tak slouží částečně i jako prodejní kanál.

Internetové bankovnictví také dnes neslouží jen pro správu peněz. Banky spolu s Českou bankovní asociací připravují v rámci projektu Sonia standard, pomocí nějž by internetbanking měl sloužit jako nástroj pro komunikaci s orgány veřejné správy. V zárodečné podobě už podobný systém funguje u některých soukromých služeb, například u loterijních společností.